Věra Foretová (roz. Kociánová) se narodila 13. 1. 1948 v Jihlavě. Od středoškolských studií žila v Brně, kde absolvovala gymnázium i sociologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
První pracovní zkušenosti získala v První brněnské strojírně. Dále působila v Geografickém ústavu Československé akademie věd, kde se věnovala otázkám životního prostředí v Severočeském hnědouhelném revíru a na jižní Moravě (Dalešická přehrada a CHKO Pálava).
V roce 1975 získala na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity titul PhDr. Na počátku 80. let pracovala na problematice bydlení v DRUPOSu.
V Krajském kulturním středisku připravila a analyzovala důležitý výzkum návštěvníků divadel Jihomoravského kraje, jehož výsledky byly využity v praxi.
V roce 1990 úzce spolupracovala s vedením Ministerstva kultury na transformaci Krajského kulturního střediska v EDUCO, kde se stala ředitelkou. EDUCO bylo později začleněno do Moravského zemského muzea, v jehož rámci vybudovala Dětské muzeum.
Ve druhé polovině 90. let vedla Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání (International Institute for Marketing, Communication and Entrepreneurship – IIMCE). V IIMCE připravila vlastní mezinárodním projekt Komunikující město, který se věnoval efektivizaci komunikace radnice s občany. Úspěšně se implementoval ve 44 městech v České republice i na Slovensku. Výsledky a zkušenosti z projektu byly prezentovány v Doněcku a Dněpropetrovsku na Ukraijně. Cílem projektu Komunikující město bylo zlepšit komunikaci představitelů měst a obcí s občany. Opakované výzkumy IIMCE totiž potvrzovali, že čím lépe představitelé měst a obcí občany informují o tom co a proč se v jejich místě děje, co je plánováno a proč atd., tím jsou s nimi občané spokojenější. V rámci projektu se také předávaly radnícím příklady dobré praxe, poskytovaly se konzultace a připravovaly konkrétní komunikační plány. Projekt podporovala Nadace Open Society Fund Praha.
Koncem 90. let se Věra Foretová spolupracovala na reformě veřejné správy. Působila v rámci pracovní skupiny odboru Informatizace veřejné správy Ministerstva vnitra, kde využila zkušenosti z projektu Komunikující město.
Věra Foretová realizovala řadu marketingových i předvolebních průzkumů a podílela se na tvorbě předvolebních kampaní a marketingových strategií. Spolupracovala s vládou i nevládními neziskovými organizacemi, s veřejnou správou, městy, politickými stranami, muzei a galeriemi, s firmami i komerčními subjekty.
Dlouhodobě úzce spolupracovala s Nadací Open Society Fund Praha, působila v několika grantových komisích nadace a od roku 1999 byla předsedkyní dozorčí rady.
Významně se podílela na začátcích Debatní ligy v ČR, spolupracovala s Transparency International, pomáhala s prosazením Zákona o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb), spolupracovala na Soutěži o nejlepší webové portály měst a obcí Zlatý erb.
Jako dobrovolnice pomáhala jednotlivcům i neziskovým organizacím ve svém okolí. Byla obdivovatelkou i podporovatelkou kultury a umění. S významnými umělci, o kterých se v té době z různých důvodů nepsalo, dělala v 80. letech rozhovory pro Neue Prager Presse, Brněnský večerník a další periodika.
V roce 1971 se provdala za Miroslava Foreta a společně vychovali dvě děti, dceru Kristinu (1973) a syna Nikolu (1978).
Měla ráda kočky a o některé volně žijící se starala na své zahradě v Jundrově.
Věra Foretová zemřela v Brně 4. 1. 2002.